V patnácti letech jsem poprvé přišla mezi pankáče. Byli to pro mne zajímaví lidé. Kouřili jako já, navíc pili alkohol, fetovali toluen a brali různé drogy. Měli styl oblékání, který se mi moc líbil. Abych do party dobře zapadla, nechala jsem si vlasy obarvit na krvavě červenou barvu. Piercing v ústech a nose jsem si udělala sama jako protest proti mým rodičům. Propíchla jsem si také obočí a pupek. S partou jsme občas chodili krást do obchodu. Ne že bychom ty věci nutně potřebovali, ale brali jsme to jako srandu. Ve škole to se mnou šlo s kopce, ale já jsem si z toho nic nedělala. Dokonce jsme pili i při vyučování a někdy jsme byli tak opilí, že jsme vůbec nevěděli, co se kolem nás děje. Byla jsem namyšlená a arogantní, neuznávala jsem autority a všemi jsem pohrdala.

Alkohol, drogy, okultizmus… 
Někteří z mých kamarádů byli satanisti. Četli si různé okultní a čarodějnické knihy, satanskou bibli… Já jsem se zajímala o „vúdú“. Doma jsme s kamarádkou vyvolávaly „duchy“, jednou při seanci jí z ničeho nic začaly hořet vlasy. V noci se mi zdávaly strašné sny, zjevovaly se mi všelijaké stvůry… Rodiče se kvůli mně velmi trápili, se mnou to však ani nehnulo. Domů jsem chodila zhulená, opilá a párkrát jsem přišla i zfetovaná. Kouřila jsem čím dál tím víc. Už mi nestačila jedna krabička cigaret na den. Rodičům, kamarádům i ve škole jsem neustále lhala. Zahrávala jsem si s lidmi i s jejich city. Se sestrou Gábinou a s rodiči jsem si vůbec nerozuměla. A vrcholem všeho bylo, že Gábina začala chodit mezi křesťany.

Silvestr 2000 
Seděla jsem doma v pokoji se svým přítelem a Gábina se chystala na silvestrovské křesťanské shromáždění. Fakt mě to „dojalo“. „Moje sestra se zbláznila, hráblo jí, ona jde do nějaké sekty“ – vykřikovala jsem a strašně jsem se jí smála. A zatímco moje sestra na Silvestra odevzdala svůj život Pánu Ježíši, já jsem v ten večer seděla v „pajzlu“ a vyváděla hlouposti… Po Silvestru začala Gábina poslouchat křesťanskou hudbu. Hrozně mě tím provokovala. Nemohla jsem to poslouchat. Zacpávala jsem si uši a nadávala jí. Každý večer mi předčítala z Bible. Vůbec nebrala na vědomí, že o to nestojím. Byla jsem z toho „nemocná“. Jednou jsme s kámoškou seděli v pokoji a Gábina nám četla z Bible, z knihy Zjevení. Třásly jsme se strachy a já jsem se rozplakala. Od toho dne jsem se na ni už tolik nezlobila, když četla z Bible. Stále mi to vadilo, ale přesto jsem ji poslouchala, i když jsem se tvářila, že mne to nezajímá…

Pokračování příběhu na následujícím odkazu: http://www.btm.cz/index.php?menu=letacek&cely=ano&jaky=460